Cestovní deník - po rumunském Banátu

přečíst úvod k naší cestě

Stránky
1 | 2 | 3

• 2. denpo 3. 7. 20:29
  /Svatá Helena , MS/ – Náš pokojíček na další 2 noci.
  
• 2. denpo 3. 7. 20:30
  /Svatá Helena , MS/ – Při věšení prádla jsme dostali pokyn: "Dávejte to na stranu, ať vám to neshodí kráva"
• 2. denpo 3. 7. 20:32
  /Svatá Helena , MS/ – Povečeřeli jsme fazolovou polívku. Hlavní jídlo bylo mleté maso s rýží v zelných listech - něco jako naše plňený papriky, jde o tradiční rumunský pokrm. A na závěr ještě buchty.
• 2. denpo 3. 7. 23:34
  /Svatá Helena , MS/ – Najednou už Jaero pod tou duchnou není tak velkej.
  
• 3. denút 4. 7. 14:06
  /Svatá Helena , MS/ – Po ranní vydatné snídani včetně domácího sýru jsme zase usnuli. Po jedenácté jsme vyrazili k řece
  
• 3. denút 4. 7. 14:11
  /Coronini , MS/ – Jsme u vody na druhém břehu už je Srbsko
  
• 3. denút 4. 7. 14:19
  /Coronini, MS/ – Jako oáza v poušti - po zeptání se dvou místních obyvatel z nichž jeden si myslel, že mluví česky a druzí uměli jen rumunsky a německy, jsme zjistili, kde se tu dá najíst.
  
• 3. denút 4. 7. 16:25
  /Coronini , MS/ – Hrad/pevnost Sv. Ladislava
  
• 3. denút 4. 7. 16:28
  /Coronini, hrad, MS/ –
  
• 3. denút 4. 7. 16:29
  /Coronini, hrad, MS/ –
  
• 3. denút 4. 7. 16:34
  /Coronini, hrad, MS/ –
  
• 3. denút 4. 7. 16:34
  /Coronini, hrad, MS/ –
  
• 3. denút 4. 7. 16:42
  /Coronini, hrad, MS/ –
  
• 3. denút 4. 7. 16:43
  /Coronini, hrad, MS/ – Probíhá tu stavba/rekonstrukce. U nás by se sem asi nesmělo, tady jsme si to mohli prolézt celý.
  
• 3. denút 4. 7. 16:45
  /Coronini, hrad, MS/ – Hrad na srbské straně. Na něj se jednoduše bohužel nedostaneme. Na obou stranách byly hrady postaveny společně ve 14. století.
  
• 3. denút 4. 7. 20:16
  /Svatá Helena , MS/ – Večeře od paní domácí byla opět suprová. Polívka, pak pečínka s nádivkou a bramborovou kaší s kvašákama a na závěr bublanina. Při příchodu nás už vyhlížel pan domácí. Čekal totiž na krávu - tady je ještě normální ráno krávu podojit a nechat jít s ostatníma z dědiny na pastvu s tím, že se večer sama vrátí. Dneska se jí ale do vrat moc nechtělo, tak jsme viděli kousek, za který by se nemusel stydět nejeden vrhač nožů. Hůl pana domácího letěla po krávě. Při krátkém povídání přišlo na řeč, že před pár roky byla o kousek dál na Dunaji postavena přehrada Železná vrata, která i v našich místech, dole u Coronini, zvedla hladinu tak, že v zátoce zaplavila několik zalesněných ostrůvků a zahrady místních. Celkově se hladina alespoň o metr zvedla na 170 km toku. Také jsme se dozvěděli, že všechny 4 dcery domácích odešli do Čech, konkrétně.na Žatecko a vzali si helenské rodáky. Do Žatce už se odsud přestěhovalo hodně místních a je tam prý už "druhá Svatá Helena".
• 3. denút 4. 7. 20:18
  /Svatá Helena , MS/ – Kozy vracející se z pastvy
  
• 4. denst 5. 7. 11:08
  /Svatá Helena , MS/ – Někde na cestě do Gerníku
  
• 4. denst 5. 7. 11:10
  /MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 11:10
  /MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 12:30
  /Vranovec, MS/ – Jeskyně a vodopád v lese
  
• 4. denst 5. 7. 12:31
  /Vranovec, MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 13:40
  /Vranovec, MS/ – Koupačka proběhla
  
• 4. denst 5. 7. 14:00
  /Kulhavá skála, MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 14:51
  /MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 14:51
  /MS/ – Pole s krávama jsme zvládli, můžeme jít dál
  
• 4. denst 5. 7. 18:00
  /Gerník, MS/ – Vyhlídka nad Gerníkem
  
• 4. denst 5. 7. 18:26
  /Gerník, MS/ – Po 18 km, několika hledáních a jednomu vyhýbání se stádu krav jsme dorazili do Gerníku
  
• 4. denst 5. 7. 18:27
  /Gerník, MS/ –
  
• 4. denst 5. 7. 21:10
  /Gerník, MS/ – Ubytování u Nedvědů. Pán byl dříve pekařem, ale už s pečením přestal. Pec ale zůstala, tak jsme na večeři měli pečínku s bramborama z pece k tomu kvašáky. Před tím ještě polívka a nakonec byl i nášup v podobě místních tradičních buchet taky z pece. Babička pana Nedvěda byla sestřenice babičky fotbalisty Pavla Nedvěda.
  
• 4. denst 5. 7. 22:44
  /Gerník, MS/ – Posezení v hospodě plné Čechů (místních i přespolních) bylo fajn. Měli jsme točený jak rumunský, tak i český pivo. Maj tu i malinovku a kofolu. Vše sem vozí z Čech ti, co tu mají nějakou výrobu (nevíme čeho) a když sem jedou pro výrobky, tak dovezou bečky.
• 4. denst 5. 7. 22:46
  /Gerník, MS/ – První odliv občanů z Gerníku do Čech byl po válce v roce 1947. Lidé osidlovali místa po odsunutých Němcích.
• 5. denčt 6. 7. 9:57
  /Gerník, MS/ – Křížová cesta v kopci nad Gerníkem
  
• 5. denčt 6. 7. 10:10
  /Gerník, MS/ – Využili jsme nabídku pana domácího udělat si výlet na salaš a místní mlýnky.
  
• 5. denčt 6. 7. 10:37
  /Gerník, MS/ – Žebřiňák za traktorem a jedem
  
• 5. denčt 6. 7. 10:51
  /Gerník, MS/ – Ty výhledy
  
• 5. denčt 6. 7. 12:20
  /Gerník, MS/ – Pan pekař namlel kukuřičnou mouku
  
• 5. denčt 6. 7. 17:02
  /Gerník, MS/ – Polenta (zavařená kukuřičná mouka) s vajíčkem, sýrem a špekem na salaši pana pekaře
  
• 5. denčt 6. 7. 17:09
  /Gerník, MS/ – Nad salaší, tady budeme dneska nocovat.
  
• 5. denčt 6. 7. 20:19
  /Gerník, MS/ – Jak často se ti stane, že hraješ venku mariáš, přijde k tobě kůň a začne se ti dívat do karet? Klisnu, co pravděpodobně patřila Rumunovi ze sousední salaše jsme pojmenovali Máňa.
  
• 6. denpá 7. 7. 10:00
  /Gerník, MS/ – Večer jsme přivítali pár, který si chtěl pod salaší postavit stan. Uvařili jsme společnou večeři, povykládali a nakonec nocovali taky na salaši.
• 6. denpá 7. 7. 12:22
  /MS/ – Dneska deme do Rovenska. Čeká nás asi 12 km.
  
• 6. denpá 7. 7. 12:23
  /MS/ –
  
• 6. denpá 7. 7. 13:02
  /MS/ –
  
• 6. denpá 7. 7. 13:37
  /U Filipa, MS/ –
  
• 6. denpá 7. 7. 13:54
  /U Filipa , MS/ – Rumunský víno s pelyňkem
  
• 6. denpá 7. 7. 16:17
  /U Filipa , MS/ – Včerejší polenta i k dnešnímu obědu. Začínáme řešit co dál...
  
• 6. denpá 7. 7. 17:19
  /U Filipa, MS/ – U Filipa založil Luboš z Čech, který si řekl že by bylo fajn, aby se turisti měli lde po cestě zastavit a občerstvit. Má tu domluvenou celoroční obsluhu, ale sám tu tráví hodně času.
• 6. denpá 7. 7. 17:21
  /U Filipa , MS/ – Alternativa pro budoucí přespání
  
• 6. denpá 7. 7. 17:29
  /U Filipa , MS/ –
  

Stránky
1 | 2 | 3

Ve zkratce o naší cestě

Na jaře mě upoutal článek o českých vesnicích v rumunské části Banátu na jihu země. Trochu jsem si o příběhu banátských Čechů začal číst a nadchl se pro to region navštívit. Postupně se ke mě přidali kamarádi Jirka a Franta. Pojedeme pro některé trochu na punk - vlakem, poté autobusem a následně ještě pěšky do poslední vesnice. Poté budeme postupně procházet s batohy na zádech jednotlivé české vesnice a uvidíme, kam všude nás naše toulání zavede.

České vesnice v Banátu

V první polovině 19. století sem postupně přišli čeští krajani, kteří tu založili několik vesnic. Češi sem byli nalákáni kvůli práci nebo ochraně hranic tehdejšího Rakouska-Uherska (oblast leží při Dunaji a druhý břeh už je Srbský), s sebou přinesli českou kulturu, zvyky a jazyk.

Cesta tam

Vybrali jsme si cestu vlakem, kterým s přestupem ve Vídni a rumuském Aradu dorazíme až do rumunského Temešváru. V Temešváru strávíme půl dne a po obědě vyrazíme autobusem do Nové Moldavy, odtud nás bude čekat asi dvouhodinová cesta pěšky do první české vesnice Svaté Heleny.

Více informací o českém Banátu

www.banat.cz