Tento článek vyšel v Krumvířském zpravodaji 1/2025 jako ohlédnutí za vystoupením s jevištní úpravou tradiční Zavádky, tance Hanáckého Slovácka.
Mnozí z vás byli alespoň u nás v Krumvíři svědky tancování jevištní úpravy tradičního tance Hanáckého Slovácka zavádky. Pojďme se těmito řádky společně podívat, jak to vše vzniklo a kam až nás to dovedlo.
V roce 2023 byl tento tanec zapsán na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky. Živou a autentickou oslavu tohoto zapsání můžete vidět na každých hodech v každé z 19 obcí, ve kterých se v současnosti zavádka tančí. Na podzim minulého roku se však Draze Novotné a Zuzce Martinkové zrodil v hlavách nápad jak tento zápis oslavit v ještě větší parádě a to na Kraji beze stínu.
Přes zimu se začalo shánět po jednom páru z každé ze vzpomínaných 19 obcí. Jak úžasné zjištění bylo, že se mezi vybranými páry ocitneme i já s Evou Húškovou jakožto loňský první stárkovský pár. Celkově se do tohoto vystoupení podařilo sehnat 17 párů ze 17 obcí. Během třech jarních zkoušek pod vedením Zuzky Martinkové jsme pak jevištní úpravu zavádky nazkoušeli.
Prvním ze dvou veřejných vystoupení bylo to během stavnostního zahájení na festivalu Kraj beze stínu. Třešnička na dortu nás však ještě čekala, a to vystoupení na Mezinárodním folklorním festivalu Strážnice.
Nedělní pořad na MFF Strážnice s názvem Roztančené Slovácko věnoval prostor sedmi významným festivalům na Slovácku, které v druhé polovině 20. století ovlivňovali hudební a taneční kulturu na Slovácku. Prostor v tomto pořadu dostal i krumvířský Kraj beze stínu - získali jsme tak možnost zatančit zavádku podruhé. Sestava byla tentokrát trochu obměněná a k naší radosti doplněná o druhý krumvířský pár - Agátu Hořákovou a Ondru Fefka.
Vystupovat na Strážnici je pro každého úžasným zážitkem, a ještě větším, když je to před téměř zaplněným amfiteátrem Bludník. Dle reakcí zúčastněných po vystoupení budeme všichni na tento zážitek ještě dlouho vzpomínat.
Poděkování na závěr patří nejen těm, co to vše vymyslely, ale také maminkám, které holky oblékly do krojů. Děkujeme za umožnění tohoto nezapomenutelného zážitku.
Pár slov k choreografii od její autorky Zuzky Matinkové
Jevištní úpravou zavádky chtěly autorky divákům, kteří tento tanec neznají, představit co nejvíce jeho tanečních i dějových prvků. Cílem bylo umožnit divákům vytvořit si ucelenou představu o tom, jak zavádka vypadá a co vše se během několika hodin jejího trvání odehrává.
Použité prvky pocházejí z různých obcí, přičemž ne všechny se tančí ve všech lokalitách. Každý taneční pár však dostal možnost autenticky prezentovat podobu zavádky ze své vlastní obce. Díky tomu mohly všechny zúčastněné obce ovlivnit celkové pojetí této jevištní choreografie.
Zavádka se napříč jedním etnografickým regionem – Hanáckým Slováckem – liší nejen použitými motivy, ale i provedením tanečních kroků či tempem. V rámci této choreografie byly proto taneční krok i tempo sjednoceny, aby vynikla jednotnost pohybu. To mělo pozitivní vliv na celkový dojem ze skupiny krojovaných párů, které zavádku tančily na jevišti Kraje beze stínu v Krumvíři i na Mezinárodním folklorním festivalu ve Strážnici.